Kam mám utéct před vlastními city?

12. září 2010 v 19:29 | dž |  Nebesky nebezpečný zápisky
Melodie uvnitř mě doznívá.
Uzavírá se kruh plný tichého smutku a naděje. Kruh, který se neustálým otevíráním naplňuje pouze čím dál větší dávkou bolesti. Zdá se mi, jako bych měla každou sekundou s křikem zemřít, jako by mě žár mého vlastního nitra měl sežehnout. Dusím se křikem, který však nikdy nevyjde napovrch. A tak je tu stále to bolestivé ticho, ta nicnedávající naděje, ta nesnesitelná touha.
Bylo to pryč.
Bylo.
mobile


Už není... vrátilo se to a bolí to znovu, mnohem víc. A já vidím, že nemám šanci uniknout. Nemám na výběr, zas mohu jen čekat, co se stane, soužit se po nocích a ve dne předstírat, že všechno je v pořádku, ačkoli není. Proč musím mít tuhle masku?
Nikdo by to nepochopil. Ani ti nejbliží by nedokázali pochopit, proč mi tenhle pocit tolik ubližuje. Proč se uvnitř mě cosi trhá na kusy ve snaze rozdat se mu. Chci mu dát všechno, co mám... a nemohu mu dát nic, protože... Sama neznám odpověď. A tu, kterou znám, nehodlám přijmout. Není v ní smysl.
Snažím se ignorovat tu prázdnotu dlouho a dařilo se, ale už to nedokážu. Opět... Sama si moc dobře uvědomuju, čím bych s ním dokázala být. Co by mi dokázal dát a co bych dokázala já jemu. I přesto, že by mi jistě mnohé vzal a změnil mě možná víc, než se teď opovážím odhadnout.
Nejhorší na tom je, že já jsem ochotná tohle všechno podstoupit a obětovat. Bez smyslu, bez důvodu... Není to láska, ale mohla by být. Není to zamilování. Je to něco, co zatím nejspíš nikdo nepopsal jdním určitým slovem, takže se o to nebudu pokoušet ani já.
Dokázala bych létat.
Dokázala bych vše...
O to větší bolest mi působí vědomí, že ničeho takového nejspíš nedosáhnu. A já už se nechci trápit. Proč za mě ksakru pořád musí mluvit srdce...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yan.ny.)) Yan.ny.)) | Web | 23. září 2010 v 12:28 | Reagovat

Jani, mluvíš mi z duše..
Akorát u tebe to trvá už STRAŠNĚ dlouho! Nevím ale, co ti poradit.
Zrovna včera jsem se bavila s jedním kamarádem, který je strašný odborník na všechny citáty o lásce, píše básně a sám cokoliv, co řekne, je jako moudro od nějakého filozofa.
Řekl mi: "To není láska, to je jednolitýda."
Docela mě to pobavilo, když mi to pověděl.. :D
Ale pak jsem si to pokusila vygooglovat. Je to vážně skoro nemoc. Pořád se v duchu vracet k jednomu člověku, brečet pro něj po nocích a být schopen udělat cokoliv a kdykoliv, jen aby byl šťastný a ty bys mohl být s ním.
A bohužel? Na to nebyl vynalezen lék. Až ho najdu, budeš první, která se to dozví.
Jediné, co vím, že funguje, je čas.
A také pokud možno jiný, snad i lepší, chlap.
Drž se, hvězdo. <3

2 Yan.ny.)) Yan.ny.)) | Web | 23. září 2010 v 12:29 | Reagovat

Jinak, ta písnička je skvělá! ))
Nemáš jí v Mp3? o:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama