2. den a stovky přede mnou

8. února 2011 v 21:14 | dž |  365 dní, stovky a stovky let - nedenní deník
    Existuje nějaký důvod, proč zůstávat na místě?
dira v srdci
    Proč čekat na změnu?
Když s jistotou vím, že nepřijde. Promarnila své přáležitosti. A měla na to 90 dní, čtvrt roku...

Dostatečně dlouhá doba, zdá se mi. Nevyužila ji, nic se nezměnilo. Už když jsem svolila, že za zkoušku nic nedám, měla jsem ten zvláštní pocit, že sny se jednoduše jen tak splnit nemohou. Po tak neskutečném čase čekání... Zničehonic? V tom musel být háček. A taky že byl, je.
    Každý moc jiný a zároveň tak stejný.
    Mám plno myšlenek ve svojí hlavě, plno snů, plánů, ale po jeho boku jako by najednou všechny mizely. Možná ze strachu? Netuším, ale jednoduše se ztrácí a stejně s nimi dochází slova. Zůstávají tu jen ty nicneříkající, prázdé věty, polibky, doteky.
    Jak může být jeden den překrásný a druhý
nejhorší? Už se nesnažím najít odpovědi, už mě nebaví čekat. Jednoduše vysnění princové zřejmě mají zůstat jen v dívčích snech:) Uvězněni v té krásné představě a nikdy skutečně nepoznáni. Pravda často bolí. A nejspíš nejhorším zjištěním je, když pochopíte, že vlastně ani bolest necítíte. Být lhostejný, jestli příští den stále budete nebo nebudete po jeho boku...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Ti jak píšu?

Ano
Nic jsem nečetl/a
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama