7. den a stovky přede mnou

2. června 2011 v 21:49 | dž |  365 dní, stovky a stovky let - nedenní deník
"Jedna změť smotaná v uzlu pocitů. Láska nebo nenávist? Na tom nezáleží, dohromady to tvoří cosi nepochopitelného a o to víc fascinujícího."


Dneska jsem byla u kadeřnice. Nejenže mi ostříhala vlasy, ale jako každou mou návštěvu mi chválila jak krásně zdravý je mám. Bylo to příjemný, když si libovala v tom, že může něco takového stříhat a vůbec pozorovat. A kapku legrační:D Prý "jako odměna po náčornym dni".
Je zajímavý pozorovat lidi v cukrárně. Potkáte tam stálé zákazníky, kteří nevynechají dne, kdy by ten příjemny podnik nenavštívili. Někteří jsou sympatičtí, jiní ne, ale stejně je to... pěkný. Jo to je výstižný slovo. Někteří tam chodí vyloženě jen kvůli jídlu, někteří si osladit život a víte co je nejlepší? Celou tu dobu se usmívají. Jako by všechny problémy házely za hlavu jakmile usednou do těch bílých židliček a vnímali už jen chuŤ sladkostí. Jiní s nepřítomnými pohledy vkládají dortíky do úst a já skoro až cítím ten tlak myšlenek, který jim stejně jako mně pulzuje v hlavách. Tenhle svět je stejně zajímavej.

Někdy mám pocit, že exploduju. Hlavou mi rezonují tóniny myšlenek. Některé lehce špitají a jiné s brouřlivými údery naráží zevnitř mé lebky, jako by chtěly ven, uletět pryč. Dělají to znovu a znovu a tak mě kapku ničí. Ale já se nedám. :)
Jak je možné cítit radost, spokojenost a zároveň tu neuvěřitelnou potřebu pláče? Je to skutečně to, co by pomohlo? Zbavit se ho nadobro, oddělit ho od svého života, smýt pryč slzami? Ne, to si nemyslím. Je to pět let. Pět let, co jsem si toho kluka všimla na koupališti. Neznala jsem jeho jméno, nebyla jsem si vědoma že bych ho kdy předtím potkala, ačkoli žijeme v tomhle malém městečku oba celý svůj život. Tedy on, já od jednoho roku (:D). A už ten den jsem si byla jistá, že má něco jinýho. Dodnes nevím, co přesně...
Pět let touhy ho poznat. Mé přání se mělo splnit, jakmile jsme splu v říjnu začali chodit. Bohužel, dosud ho vlastně neznám. Ale to je už za mnou. Tohle přání mě pustilo už dávno. Vlastně jsem si myslela, že už není součástí těch zmatených myšlenek, vážně jsem tomu věřila... Ale copak jde jen tak beze slova nechat člověka jít? Bez rozchodu, bez rozloučení. Jen s vědomím, že už ho možná neuvidím.
Ne, nejde.
A tak přišly ty každodenní sny, po nichž následuje probuzení. A já častokrát nevím, co je skutečnost a co sen. Mám pocit že začínám bláznit, posedlost po vysvětlení den za dnem narůstá, protože vím, že mi nezbývá příliš času a on zmizí spolu s odpověďmi. Existují však vůbec nějaké? Nebyl to všechno jen jeden velký klam, těch pět let ideálů něčeho, co bylo ve skutečnosti šedé a ne duhové. Člověk by řekl, že to přejde. Ale nepřešlo. Stačil jediný pohled, pár slov, jeden tanec či polibek a všechno tu bylo znova. Jako by to byla droga, které se jednoduše nemůžu ubránit - jsem tak slabá nebo jen nechci pryč z toho bludnýho kruhu?
Tak či tak, můj život je teď senzační. A tahle záležitost s ním? To je jen nepatrný flíček na té jinak skvělé náladě. Ikdyž... možná je trochu větší...
Však on ten pláč jednou přijde a smyje tu zmatenost kam patří.
Džejn
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Yanny.)) Yanny.)) | Web | 2. června 2011 v 21:56 | Reagovat

No, chtěla jsem v tý anketě hlasovat pro: stres, ale nenašla jsem ho. :D Škola mě teď totálně drtí, projekty jsou humus. Ale zvládnu to!
No a taky jsem byla nedávno u kadeřnice, v úterý. :) A teda nelibovala si.. :D spíš nadávala, protože mám vlasy, který se totálně nedaj rozčesat :D ale jsem spokojená docela, mám takovou novou patičku :D

2 džejn džejn | Web | 2. června 2011 v 22:04 | Reagovat

:D Ajo, stres jsem zapomněla, speciálně Tobě ho tam Janičko připíšu:D! Jojo, škola je teď šílenost, to musim souhlasit. Ale to zvládnem:)
Jejej, nojo já právě nechápala kde chodí na to, že já mám zdravý vlasy, když mi to tak vůbec nepřijde, furt na ně jen nadávám :D patičku jsem taky mívávala, teď se ofinám vyhýbám:D

3 džejn džejn | Web | 2. června 2011 v 22:05 | Reagovat

Sakryš, tak nepřidělám, bejvávaly ty doby, kdy se dal ankety upravovat i po hlasování... nojo, dlouho jsem tu nebyla :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama