Anglie

8. června 2011 v 19:06 | dž |  °I'm interested in

Hey you, have u ever been to Great Britain?

No? So let's go, immidiately! :)



V ranních hodinách v sobotu 21. května jsem nasedla s přecpaným kufrem na zadní sedačky našeho auta a vydala se po boku svých rodičů do Prahy, odkud měly moje další kroky (nebo spíš hodiny prosezené v buse:) ) směřovat do Londýna a jeho okolí. Stejnou cestu jsem podstoupila už před dvěmi lety (tyjo, ten čas fakt letí), a možná právě to ještě víc podnítilo moji nedočkavost a hladovost po tom fascinujícím velkoměstě. No, lepší je možná pojem megaměstě, protože když vezmeme v úvahu četnost obyvatelstva jen samotného Londýna, která skýtá něco přes 7 miliónů lidí různých národností, barev pleti i náboženského vyznání, můžeme vcelku snadno porovnat celkovou lidnatost naší... republičky:), která je asi 10 miliónů lidí. Jen 3 milionky chybí Londýnu a nacpe nás do kapsy.
Ale to odbočuju.
Cesta proběhla v relativní pohodě, ikdyž letadlo je letadlo, no:). Plavba trajektem přes La Manche je kraťoučká záležitost - asi hoďku a půl -, takže no problemo. Navíc zrovna vycházelo sluníčko, tak jsem se zabavila alespoň na palubě focením.


Ale pak konečně přišel na řadu nejlepší bod programu - Londýn. Musím říct, že jsem z tohoto města trochu zmatená, protože je dost zvláštní. Jeho historické památky jsou naprosto úchvatné. Ten kamenný styl mě dostává a že těch kamenů angličané nemají málo:) - co třeba Stonehenge a kamenné či cihlové řadové domky (které se rovněž staly mým vysněným domovem:D)... Ale na druhé straně se město očividně snaží starobylost památek dohnat modernizací a nejsem si zcela jistá, zda je to k jeho prospěchu.
Je podivný pohled na prosklenou, lehce se sesouvající radnici, vedle níž je hned lokalizovaný Tower bridge a za ním rozlehlé královské sídlo Tower. Semtam tohle umístění moderních budov vedle památek působí nevkusně. Ale to je jen můj názor. I přes něj na mě tohle místo dýchá tou nepopiratelnou atmosférou módy, stylu, národností, barev, spěchu a zároveň nasávání těch příležitostí života, které angličané, i když jsou to konzervy, dokážou patřičně využít.


Jelikož jsme měli bydlet v rodinách, s mamkou jsme byly na konci prvního, velmi náročného dne dost zvědavé u koho budeme spát právě my. Nakonec jsme dopadly víc než dobře - našimi ubytujícími byl starý manželský pár, vlastnící jak jinak než jeden z malých cihlových řadových domů. K véče jsme dostaly špagety, england tea s mlékem (ten já nejradši:)) a zmrzku s ovocem. Další dny to bylo vepřové maso s hranolkami a dušenou zeleninou a poslední den něco na způsob karbanátku a amerik. Na to že angličané v globálu vařit neumí jsme to ještě vychytaly:). Typicky anglické snídaně by se jim prý příliš prodražily (což se nedivím, vzhledem k tomu že snídají vajíčka, fazole, slaniny a další snídaňový bomby :D), takže nás 'odbyli' jen tousty s marmoškou nebo nutelou. Ale upřímně, já si teda rozhodně nestěžovala. :)


Další dny nás čekala prohlídka Stratfordu nad Avonou, rodiště Shakespeara, z čehož městečko očividně těžilo, ale proč by ne. Mně se tam líbilo, všechno - ulice, domy - bylo pěkně upravené a tak nějak kontrastovalo. Ulice byly hodně bílé a domy buď opět cihlové či zdobené černým dřevem. Dál následoval Stonehenge, Oxford, hrad Warwick, sídlo Windsor a poslední den cestování zatraceně složitým a naprosto odlišným metrem, než na jaké jsem zvyklá:D. Než jsem se zorientovala jakým směrem se skutečně vydat, už bylo metro zase pryč. :D
A také nakupování na jedné z největších nákupních ulic světa - Oxford street, dlouhé 1 & half miles (což je asi 2,5 km). Sice nebylo období slev - které teda vážně stojí za to:) -, ale i samotné obchody byly zážitkem. Všechno nádherně seřazené, uklizené, hrající barvami a taktéž nápaditostí. Radost pohledět:)


V souhrnu to byl senzační výlet, ze kterého jsem si stihla za těch pár dní procvičit angličtinu, přivést nějaký ten hadřík, fotky & vzpomínky, náhled na životní styl těchto lidí, poznatky z historické kultury a taky rozmlsanost z muffinů. :)
A v září zase hurá zpět! :)
Teď už jen pár fotek, ať vás tím textem neunudím, ikdyž je hodně co psát:).


Tak, to už by asi stačilo:) :D...snad se fotky líbily. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se Ti jak píšu?

Ano
Nic jsem nečetl/a
Ne

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 8. června 2011 v 20:33 | Reagovat

tak teď si snad ještě víc přeju, abych jako aupair jela do Anglie! Irsko sice taky není špatné, ale Anglie a Londýn je prostě nejlepší =o)
tvůj článek mě dostal a když říkám, že dostal, tak to znamená, že mám slzy v očích a v podstatě ani nevím proč =o) achjo, já ti závidím...měla jsem jet na základce do Londýna i se ségrou, ale sešlo z toho, přihlásilo se málo lidí, tak jsem ostrouhala =o( štvalo mě to tehdy a štve mě to pořád, protože Londýn a Paříž, to jsou dvě místa, kam se prostě chci a musím podívat a zatím jsem neviděla ani jedno a kdo ví, jestli někdy uvidím, že...
je vidět, že sis to tam užila a fakt mě to těší =o)

2 Yanny.)) Yanny.)) | Web | 8. června 2011 v 21:10 | Reagovat

TOHLE TI ZÁVIDÍM JAKO PRASE!!!
Anglie je můj sen, moje vysněná země! Tak strašně se chci podívat do země Harryho Pottera, anglické módy, nejkásnějího jazyka, úžasných anglických autorů a země, kde se chudé holky provdávají za překrásné bohaté prince...♥ My tam měli jet příští rok, ale nevím, prý to nikdo nezařídil, či co.. :-? pěkně mě timhle serou. Chci se podívat na Tower bridge, Big Ben, vyfotil se v červené telefonní budce,nakoupit si miliardu hadříků a ochutnat fish a chips. Naši tam nejspíš jenom tak nepojedou, což je škoda, hrozně ráda bych je tam vytáhla, ale hold když někde není teplo a moře... :(  Ale já se tam jednou podívám, věřím tomu!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama