12. den a stovky přede mnou

16. září 2011 v 16:40 | dž |  365 dní, stovky a stovky let - nedenní deník
Vždycky jsem považovala sepsání zážitků ze života do jednotlivých a úzkoprsých bodů jako něco nereálného. Ale proč bych toho taky jednou nemohla využít? Jsou tu věci, který jednoduše složitě popisovat nemusím. Vás to nezajímá a i kdyby, ne každý by měl o všem vědět. Spíš si chci momenty posledních dnů pamatovat...


VČERA:
• mělo narozky spoustu lidí
• měl narozky i můj nejlepší kamarád
• ještě jsem mu nedala jeho dárek - Buzze Rakeťáka :)


• možná proto, že jsem se v poslední době moc nebavili
• důvodem jeho holka, která na rok odjela do Ameriky [ASI důvodem]
• měl narozky i můj strejda
• ten se pokusil spáchat sebevraždu
• naštěstí to neudělal
• policie ho odvezla na psychiatrii
• mamka mi nikdy nic podstatnýho neříká - ikdyž tvrdí že jsme kámošky
• což já taky a neříkám jí spoustu věcí taktéž [něco na našem kamarádství bude]
• a ačkoli mi řekla, ať tuhle záležitost se strejdou nikomu neříkám, stejně jí sem píšu - vim, že do toho nikomu nic není, chci si to prostě pamatovat...
• nesnášim svoje nutkání se vymlouvat klukům, kteří si myslí, že se do mě zamilovali

DNES:
• nešla jsem do školy:)
• protože jsme s mamkou jeli vyzvednout bráchu na letiště
• konečně se po čtvrt roce vrátil z USA
• uá, možná příští rok na měsíc pojedu s ním:))) ta vidina mě dost láká
• čekám tu až se vrátí s mamkou [odvezli A. domů], pak dostanu zase nějaký ty senza dárečky, který umí vybrat jen můj bráška:)
• jinak to vidim dneska na domov, jednou zas pořádný válendo :P
• večer dávají HP 5, což jsem dlouho neviděla
• možná proto, že jsem někomu půjčila dývko a netuším komu :D
• takže určitě budu koukat:)
• můj taťka doktor je asi teprve po druhý v životě, co existuju:), nemocnej, což je dost nezvyklý a nějak mě to znervózňuje - jak se klepe
• přemýšlím, že místo zítřejší kalby bych snad radši asi měla píct muffiny
• nejen proto, že mi mamka přivezla z Norska překrásný papírový formičky na jejich pečení - byl by hřích je nepoužít
• a zvažuju, co je lepší - nechávat zabíjet svoje mozkový buňky alkoholem a cigaretama (ne mýma, jsem pasivní kuřák leda tak už) nebo cpát svou postavičku tukama?
• najíždim totiž hubnoucí režim, heh
• ikdyž bych se chtěla bavit a tančit, stejně mě to nějak tenhle víkend táhne být doma
• jen netuším proč;D
• tak já si asi radši budu číst :)
• ikdyž zítra zas beztak změním názor
• měla jsem snad po sto letech hot dog
• ...a zas ho dlouho mít nemusím :D

Hmmm, s tímhle stylem zapisování končím asi, zrovna moc mi to nejde shrnout do bodíků.
Ačkoli, uznávám, je to rychlejší.
O to nudnější.
A hnedka je z toho rým :D

Džejn
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Barunie Barunie | Web | 16. září 2011 v 17:05 | Reagovat

Koukám, že mám stejné dilema jako ty - zůstat doma, nebo vyrazit ven? .) jinak asi taky zůstanu doma s Harrym, jak knížkou tak filmem.
Ještě k tomu dvojčecímu tématu - telepatie u nás nehrozí, jsme rozdílné asi jako jablko a hruška. Ale mám s ní velice dobrý vztah, když o tom tak přemýšlím, ona má velikou kliku, že mě má. Jsem totiž taková starostlivá mladší sestra, která by ji nikdy nenechala bez financí a dalších věcí, které potřebuje a vlastně jsem ochotná obětovat svůj volný čas čekáním na ni, aby nejela sama domů. Je fajn mít dvojče :D

2 Chloe M. Raddle Chloe M. Raddle | Web | 17. září 2011 v 8:14 | Reagovat

Páni, u tebe se toho koukam děje...hodně. Já trpím v nudném stereotypu... :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama