Life's changing - every moment makes future different

4. října 2011 v 16:52 | dž |  Nebesky nebezpečný zápisky
Už nebudu na začátek každýho článku psát, jak se omlouvám že příliš nepřispívám a podobně. Tak už to prostě je a nejspíš se to nezmění. Přece jen vám to zas tak nevadí a mě dělá radost alespoň to občasné vypsání článků:).

PECKA PÍSNIČKA!!! :)

Ještě ani ne týden uběhl od doby, co jsem se přidala ke sladkým sedmnáctkám:). Nojo, 29. září je totiž můj ctěný narozeninový den :D a ačkoli každý očekává s příchodem nového věku i příchod nějaké změny, já vím, že ze dne na den se můj život zcela nezmění :D. Přesto se měním - v průběhu. Jako kadžý samozřejmě, ale vidím svoje osobní změny... lidi, s kterými se bavím, se kterými si rozumím víc než dřív a se kterými méně. Za ten rok se toho změnilo hodně, ačkoli zdánlivě vše zůstává podobný.


Loni jsem ještě stále bláznila s hlavou v oblacích po V. (což mi připomíná, že dnes jsem ho asi po dvou měsících zas jednou potkala, heh) a měla před sebou náš společný vztah, který by mě ani ve snu nenapadl. Loni jsem měla nejlepší kamarádku, se kterou jsem trávila skoro každý den, říkala jí o všech svých nápadech, názorech, pocitech. Loni jsem se téměř nesměla bavit se svým nejlepším kamarádem, abych nebyla hned objektem pomluv kamarádek jeho holky. Loni jsem byla hubenější a dětštější. Loni jsem každý pátek chodila na taneční a poznávala kupu nových lidí... Loni se toho dělo spoustu. Ale letos bude ještě mnohem víc.
Teď tu sedím a dávno jsem opustila svoje vysněný představy o V. Ikdyž na něj ještě občas myslím, a vzpomínám, jasně, ale to jen tak díky tý příjemný sentimentalitě. Má nejlepší kamarádka má přítele, s kterým je denně a se mnou se vídá ve škole, případně na akcích. Venku jsem s ní nebyla ani nepamatuju a ikdyž vidím, že ona je mi pořád naprosto otevřená... z nějakýho důvodu já se jí oddaluju. Asi to nevidí.. nebo snad nechce vidět:). Holka mého nejlepšího kamaráda je na rok v Americe a můj vztah s ním se najednou hodně zlepšil... můžu mu říct vážně všechno - ikdyž občas neříkám, což ho rozčiluje:)...ale to vědomí, že tu bude kdkoli ho budu potřebovat a totéž platí v mém případě... toho si vážím nevyslovitelně. Takoví přátelé se sakramentsky těžko nalézají. Možná jsem přibrala, ale zároveň jsem vyrostla a ačkoli to možná bude znít egoisticky, snad i zkrásněla. Už v sobě nevidím jen to dítě (který sice uvnitř vždycky bude), ale i trochu té ženské ladnosti a tak... :) Nepovažuju se za krasavici, ale jsem se sebou spokojená. Až na pár drobností samozřejmě:D. Už jsem se asi naučila přijímat se takovou, jaká jsem. Na taneční už sice nechodím, ale zrovna přespřístí víkend mají prodlouženou - neskutečně se těším, až zas oprášim střevíčky a protaním celý večer s někým z těch lidí, které jsem loni díky tanečním poznala a se kterými se mi tančilo nejlíp... :)
Je nádherný vědět, co všechno krásný mě už potkalo a ještě příjemnější očekávání, co mě ještě čeká:). Děje se toho teď tolik, ačkoli jak říkám, zdánlivě téměř nic... a je důležitý si to užít:).
Heh, tak to bylzas velmi poučný a zajímavý článek, ale co naděláám :). Na povídkaření už nějakou tu dobu nejsem:( ačkoli bych ráda... nejde to.
Pap, Džejn
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Ti jak píšu?

Ano
Nic jsem nečetl/a
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama